pátek 20. dubna 2018
Čeština (Česká republika)English (United Kingdom)
logo2
test

Češi a Slováci v Chile ve 20. století

Milena Štráfeldová6 2013 Knihyčesky

2013-119

Nová kniha přibližuje život českých krajanů v Chile
... byla v pražském Institutu Cervantes představena nová kniha o českých krajanech, nazvaná Češi a Slováci v Chile ve 20. století. Jejími autory jsou historik a iberoamerikanista, profesor Univerzity Palackého v Olomouci Ivo Barteček a bývalý dlouholetý velvyslanec Československa a poté České republiky v zemích Jižní Ameriky Jiří Jiránek. Kniha vznikla na základě jeho rozsáhlých poznatků, které získal jako ambasador v Chile v letech 1998 - 2002.
Cesta do Chile, v nejjižnějším cípu Latinské Ameriky, byla vždy velmi obtížná. Imigranti sem mohli buď připlout kolem nebezpečného Hornova mysu, nebo museli překonat Andy. Přesto se sem podle Jiřího Jiránka první Češi, či lépe lidé původně narození v českých zemích, dostávali už v 17. století:

"Vůbec prvních bylo asi pětadvacet jezuitů, koncem 17. a na začátku 18. století. To byli zřejmě první lidé z našeho území, kteří obepluli Jižní Ameriku z jihu. A nebyli to jenom kněží. Byli to převážně laici, odborníci v ekonomii, v řemeslech a tak dále. Po nich druhou velkou vlnou byli sudetští Němci z našeho území ještě za Rakouska - Uherska, kteří se připojili k velké německé kolonizaci, která probíhala v první vlně mezi roky 1850 až 1875. Všichni tito naši lidé pocházeli až na výjimky z Broumovska a usadili v dnešní části jižního Chile, kde jsou dnes města Valdivia, Oa Puerto Montt. Poté přicházeli už začátkem století skuteční Češi. Od začátku století až do okupace jich přišlo zhruba tři sta padesát. Je to dost velký počet. A v tomto případě nešlo ani tak o emigraci hospodářskou, jako o povolané experty, kteří byli vysláni svými společnostmi, třeba rakouskými nebo francouzskými, aby vedli jejich novou pobočku v Chile. Poté přijíždí sedmnáct baťovců, aby postavili u Santiaga novou továrnu."

V době před okupací Československa však do Chile přišlo i na 650 Židů, kteří včas rozpoznali nebezpečí nacismu. To ale reflektovali i Češi a Slováci, kteří už v Chile žili:

"Druhá světová válka byla obdobím, které poprvé semklo a zorganizovalo všechny Čechy a Slováky. Vznikly první krajanské kroužky a sdružení. Chilští Češi a Slováci mezi sebou pořádali sbírky a peníze pak posílali domů třeba na podporu lidických dětí a podobně."

Další emigrační vlna přišla podle Jiřího Jiránka po únoru 1948:

"Byli mezi nimi jak ti, kteří odešli ze svého svobodomyslného přesvědčení, ti, kteří přišli o své majetky a továrny v naší republice, a také ti, kteří převáděli přes západní hranici do Německa a už se kolem nich stahovala smyčka. Dokonce tam byli i někteří političtí vězni, kterým se podařilo utéct z jáchymovských dolů těsně před tím, než kolem nich byly postaveny ty hradby."
Početně však tato emigrační vlna nebyla příliš velká. Do Chile tak z Československa emigrovalo jen něco málo přes tři sta lidí. A počet nově příchozích stále klesal:
"Od r. 1955 až do r. 1989 přišlo pouze asi padesát lidí. Ve skutečnosti jich tam ale přišlo víc. V r. 1968 bylo z Evropy vypraveno letadlo s našimi exulanty a ti začínali žít v Chile. Nebylo to ale nijak slavné, protože mezi nimi se nacházela spousta kriminálních živlů. My si to neuvědomujeme, ale tehdy té situace po srpnu 68 využily i tyto živly. A tito lidé se tam neuvedli příliš dobře. Nicméně v době, kdy se v Chile dostával k moci Allende, bylo pro tyto lidi nebezpečné tam dále setrvat, protože by mohli být vráceni domů. A bylo vypraveno ještě další prezidentské letadlo, které je odvezlo do třetích zemí. A tak se rozprchli někam úplně jinam."

Po r. 1985 se z Česka do Chile přistěhovalo jen asi 35 lidí. Jde především o mladé ženy, které se provdaly za Chilany a založily tu rodiny. Ivo Barteček však připomíná jednu českou osobnost, která se pro Chilany a vlastně celou Jižní Ameriku stala opravdu pojmem. Je to Milan Platovský, který přežil holocaust, po roce 1948 přes Francii emigroval do Chile a založil zde úspěšné podniky. Po nástupu Allendeho však musel znovu emigrovat, tentokrát do Mexika. Po pádu Allendeho se do Chile vrátil a zdevastované podniky opět postavil na nohy. Jeho kniha o holocaustu Žít a přežít se v Chile stala bestsellerem:

"Když řeknu Milan Platovský, vyjeví se nám Latinská Amerika, Chile a mimořádný lidský osud, který začal v r. 1922 a byl uzavřen v loňském roce, je to něco přes měsíc. Je to osud devadesátiletého muže, za nímž je osobní tragédie, osobní příklad pro mnohé a také otevření cesty do Latinské Ameriky, konkrétně do Chile, pro mnohé lidi, jejichž osudy byly v něčem Platovskému podobné. Proč zmiňuji jméno Milana Platovského? Je to příklad následováníhodný takřka se vším, co patří k románům nebo filmově zpracovávaným osudům. A pokud v 19. století stačilo napsat v zemích Koruny české František Palacký Vídeň, a vždy mu to bylo dodáno, tak v Latinské Americe stačilo ještě před několika měsíci napsat Milan Platovský, a všichni věděli, že to má být směrováno do Chile."

Milena Štráfeldová (www.krajane.net)
Já bych k tomu dodala, že jsem měla to štěstí, že jsem úžasného člověka Milana Platovského osobně poznala. Také jsem si mohla přečíst jeho knihu Přežít a žít, což je fascinující příběh statečného muže, který přežil holokaust, trojnásobné znárodnění, tedy ukradení majetku, a přece se vždy zase vzchopil a postavil se na nohy i se svojí rodinou. V poutavě napsané knížce je i zajímavým způsobem popsán zmíněný politický vývoj v Chile.
-ES-

 


Přihlášení uživatele



Hledání podle autorů



Hledání fulltext

JoomlaWatch Stats 1.2.9 by Matej Koval