Saturday 20. January 2018
Čeština (Česká republika)English (United Kingdom)
logo_eng
test

Mors ultima linea rerum

There are no translations available.

mors ultimaMors ultima linea rerum

„Mors ultima linea rerum est (Smrt je nejzazší hranicí všech věcí),“ praví římský básník Quintus Horatius Flaccus (65–8 př. n. l.) v XVI. čísle svých časoměrně veršovaných Listů (Epistulae) z roku 20 př. n. l. Tento Horatiův gnómon zvolila jakožto název své obsáhlé monografie (382 str.) s vročením 2013 doc. PhDr. Hana Myslivečková, CSc., historička umění působící na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty UP v Olomouci, a k titulu připojila podtitul Pozdně gotické a renesanční figurové náhrobní monumenty na Moravě a v českém Slezsku. Autorka shrnula v dalším svazku ediční řady Memoria artis, jež vychází s garancí katedry dějin umění Filozofické fakulty UP v Olomouci ve Vydavatelství UP, svá dosavadní bádání o celofigurových sepulkrálních monumentech v uvedených stylových obdobích a v regionech.

 Třebaže H. Myslivečková neusiluje o vyčerpávající katalog relevantních artefaktů, autorčina důkladná typologická, strukturální, ikonografická a stylová charakteristika vybraných náhrobků přináší nová, většinou dosud nepublikovaná zjištění ohledně jejich objednavatelů, tvůrců a kamenosochařských dílen, v nichž byly tyto sepulkrálie zhotoveny. Strukturu publikace proto tvoří vedle úvodních kapitol věnovaných historickým, teoretickým a metodologickým východiskům, reflexi zkoumané tematiky v pramenech a odborné literatuře a sepulkrální tradici osmnáct kapitol pojednávajících o jednotlivých mistrech kamenosochařích, z nichž jen jediného bezpečně známe jménem, totiž Jana Miliče. Podíl dílen Loye Heringa a Jana Oslewa na dvou solitérních náhrobcích je pravděpodobný, další dva mistři jsou označováni svými signaturami (mistr PH, mistr H) a zbývajících dvanáct mistrů uzuálními názvy svých děl nebo dílen (mistr moravičanských náhrobků, dílna mistra mužských náhrobků apod.)

Bohatá a kvalitně reprodukovaná ikonografická dokumentace (černobílá v textu a barevná v příloze) předmětného materiálu umožňuje jeho další detailní zkoumání nejen v oblasti dějin umění, ale také sociální historie, prosopografie, genealogie a heraldiky (publikace je opatřena katalogem plastických erbů umisťovaných na náhrobních kamenech příslušníků šlechty), ba i soudobých reálií, jako jsou zejména oděv a zbroj. V neposlední řadě jsou figury na náhrobcích zdrojem poznání o fyzické podobě pohřbených osob, odjinud vzhledem k chybějícím portrétům malířským neznámé (byť je třeba počítat s jistou mírou stylizace), a to nejen aristokracie rozličného etnického původu, ale i domácích městských patricijů. Nápisy na náhrobcích, latinské, německé i české, jsou pak vzácnými doklady o tehdejším stavu toho kterého jazyka a jeho ortografie. Pro příklad ocitujeme český nápis na náhrobku Jana Lomnice a na Brumově († 22. 12. 1533), zhotoveném mistrem H nejspíše po roce 1537, jenž se nachází kostele sv. Václava v Brumově na Zlínsku: Leta · 1·5·33 · ten · Utery · pd / · Sm · Tomassem · umrzel · gt · Urozeny · pan / pan · Jan · zlomnycze · a · Na · / Brumowie · (Léta 1533 ten úterý před / sv. Tomášem umřel jest urozený pán / pan Jan z Lomnice a na Brumově).

Poznamejme ještě, že ze sepulkrálních památek pozdní gotiky a renesance moravskoslezské provenience, o nichž pojednává monografie H. Myslivečkové, vynikají čtyři artefakty, jež se nacházejí v Olomouci: 1. komemorativní památník Arnošta Kužela ze Žeravic († 1508, datovaný rokem 1524), jenž je situován v kapli sv. Jana Křtitel při ambitu dómu sv. Václava, 2. náhrobek Jana Eibenstocka († 4. 12. 1524) umístěný v kapli sv. Alexia při ambitu dominikánského kláštera sv. Michala, 3. víko tumby (kamenného sarkofágu) Adama Štolbašského z Doloplaz (zabitého v souboji v Hodolanech 6. 1. 1527, jak dokládají i dochovaná dobová boží muka – H. Myslivečková datuje chybně úmrtí Adama Štolbašského z Doloplaz rokem 1529), jež je osazeno na zdi téhož ambitu (detail reliéfu byl uplatněn na přebalu dotyčné monografie), a 4. náhrobek biskupa Viléma Prusinovského z Víckova († 16. 6. 1572), zakladatele olomoucké jezuitské univerzity, sekundárně umístěný do kaple sv. Ignáce z Loyoly v kostele Panny Marie Sněžné.

20. 3. 2014

                                                                             Prof. PhDr. Jiří Fiala, CSc.

                                                                      Katedra Bohemistiky FF UP v Olomouci


Fulltext search

Platba kartou

Platební brána GP webpay

gp

umožňuje platby tuzemskými i zahraničními kartami asociací MasterCard, VISA, Diners Club a American Express.
Podporuje také platby digitální peněženkou MasterPass a MasterCard Mobile.

karta

nákupní košík
Your Cart is currently empty.

search by author



User Login



JoomlaWatch Stats 1.2.9 by Matej Koval