sobota 20. ledna 2018
Čeština (Česká republika)English (United Kingdom)
logo2
test

Konfliktní soužití: Městská společnost ve světle soudních sporů.

konfliktPavla Slavíčková, Konfliktní soužití. Městská společnost ve světle soudních sporů, Olomouc, Univerzita Palackého 201, 111 s.

Zatímco vývoji, teorii a praxi raně novověkého trestního práva, hrdelního soudnictví a dalších příbuzných problematik byla v české historiografii 20. i počátku 21. století věnována pozornost poměrně systematicky a komplexně (na předních místech co do zájmu stojí například přitažlivý obsah smolných knih nebo otázky marginálních vrstev dobové společnosti ad.), civilní právo jako by badatele a autory právněhistorických publikací příliš neinspirovalo.

Jedná se přitom o téma, které má v českých archivech solidně dochovanou pramennou základnu a navíc nezanedbatelný vypovídací potencionál. Tento dluh se ve své odborné činnosti snaží snížit Pavla Slavíčková z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Ve svých pracích se věnuje mimo jiné také právním rozměrům dětství v raném novověku či podobám žen, jak vystupují z předbělohorských soudních spisů.

Recenzovaná kniha se zabývá královským městem Vodňany ve druhé polovině 16. století – jeho správou, charakterem místní měšťanské společnosti a soudní praxí v civilněprávních záležitostech. Záznamy o hrdelních zločinech se pro toto město nedochovaly, nicméně vzhledem k běžné dobové situaci lze předpokládat, že právě civilněprávní spory tvořily většinovou agendu vodňanského městského soudu. V úvodu spíše útlého svazku si autorka klade následující otázky: Jak vypadala zdejší městská společnost, kdo ji tvořil, jaké role její členové zastávali a jaké hodnoty vyznávali? Kdo byl účastníkem konfliktní situace, kterou řešilo právo, a jaký postoj k ní zaujímal? Jakým způsobem ovlivňovala městská rada a soud životy lidí ve městě? A lze ve vodňanské společnosti rozpoznat elitní skupinu měšťanů a určit, kdo k ní náležel?

Po formulaci těchto otázek následuje charakteristika pramenné základny. Nesporným přínosem knihy je seznámení se zřídka využívaným fondem Archiv města Vodňany [1336 – 1945 (1948)]. Fond se nachází v SOkA ve Strakonicích, ale v současné době je nepřístupný. Základem práce je detailní analýza soustavné řady deseti, resp. jedenácti knih se záznamy civilněprávních soudních sporů (období 1557-1618 s přesahem do let 1519 a 1527), ve kterých se nacházejí úplné přepisy žalob, výpovědí, rozsudků a v jedné knize též výpovědí svědků. Soubor knih je doplněn údaji z knih svatebních smluv, testamentů a pozůstalostních inventářů. Tento materiál má mimo jiné také potenciál pro studium vnitřního obchodu cechovních organizací, jejž sice popisují vnitřní předpisy (statuta, instrukce, řády), ze kterých se ale dá jen velmi těžko rekonstruovat reálná situace. Pavle Slavíčkové se díky knihám obsahujícím civilněprávní materii mimo jiné také podařilo prokázat těsné napojení městských elit (v tomto případě cechu řezníků) na centrální orgány městské správy a jejich funkční úzké vazby.

V první části knihy je pozornost soustředěna na obecný výklad k civilněprávnímu soudnictví – autorka uvádí typologii soudních sporů a charakterizuje průběh procesního řízení u městského soudu ve Vodňanech, který se nijak podstatně nelišil od praxe v jiných městech. Druhá, dalo by se říci hlavní část, se pak věnuje některým strukturám a fenoménům městské společnosti (městské radě, cechům, rodinným záležitostem, ženám, sousedským vztahům ad.), popisuje vztahy mezi měšťany a odhaluje jejich životní osudy a různé stránky každodenního života. Kromě seznamu pramenů a literatury a také rejstříku je kniha doplněna o slovníček pojmů, který je užitečnou pomůckou pro čtenáře méně obeznámené s některými termíny právní a správní povahy, a o dvě přílohy. První přílohu tvoří seznam členů městské rady a rychtářů ve Vodňanech v letech 1548 – 1618, druhou seznam vodňanských císařských rychtářů, dosazovaných po neúspěšném prvním stavovském povstání od roku 1549.

Zmiňované prameny civilněprávní povahy nejen umožňují rekonstruovat instituci městského soudu a způsob jeho práce v předbělohorském období, ale také blíže představují každodenní fungování městské společnosti, její psané i nepsané zákonitosti, principy a zásady. Tyto poznatky jsou ovšem roztříštěny do mnoha zápisů, popisujících jednotlivé soudní spory. Záznamy v městských knihách nejsou vždy komplexní­ - jejich torzovitost v některých případech neumožňuje souhrnný pohled na danou záležitost. Proto se i přes jejich obstojnou a souvislou dochovanost se zmiňovanými prameny pojí základní metodologický problém, totiž jak je uchopit, jak interpretovat jejich obsah a především jakým způsobem z jednotlivostí vyvodit obecnější závěry. Autorka zvolila strukturální přístup, pohlíží na tehdejší společnost jako na celek rozdělený do vzájemně propojených částí. Každý člověk přirozeně náležel k některé z těchto struktur (nebo k více z nich), a tím pádem se od něj očekávalo chování, které se pohybovalo ve větším či menším souladu s pravidly dané skupiny. Vzniknuvší konflikt poskytuje historikovi jedinečnou příležitost poznat, jaká pravidla byla pro různé struktury nedotknutelná, i když nebyla nikde normativně stanovena (nejpříhodnější konflikty jsou pro poznání nepsaných norem a zvyklostí spory týkající se urážek na cti a sousedských vztahů).

Text Pavly Slavíčkové obsahuje množství příkladů, které ilustrují obecný výklad. Osobně považuji tuto skutečnost za velmi příjemné a vhodné ,,oživování´´ čtenářovy pozornosti – práce má potencionál oslovit a zaujmout i širší ,,neodbornou´´ veřejnost, mimo jiné také proto, že obsahuje různé skandální historky. Ukazuje se také, že civilní právo se setkávalo se srovnatelně atraktivními kauzami jako právo trestní. V podobně koncipovaném textu ovšem neustále hrozí sklouznutí k rozebírání mikrohistorických jednotlivin, ze kterých je výsledně těžko patrný obecný závěr. Zejména ve druhé části knihy se místy výklad rozpadá do popisu dílčích lidských příběhů. Všechny jsou sice zajímavé, ale přeci jen bych v tomto ohledu uvítala větší snahu po formulování závěrů, které by se daly označit za společné pro některé ze sledovaných městských struktur. Rozpoznat, do jaké míry byl popisovaný případ reprezentativní a průměrný, anebo naopak výjimečný, může být totiž pro uživatele publikace poměrně obtížné.

V tomto smyslu se také v knize nenacházejí jasně formulované odpovědi na otázky stanovené v úvodu. Tvrzení, že vodňanská městská společnost druhé poloviny 16. století byla konfliktní, vzhledem k použitým pramenům příliš nepřekvapí. Při pohledu na stejný typ pramene pocházející z jiného města by se situace diametrálně nelišila. Velmi zajímavým počinem by nicméně bylo srovnání paralelních stavů ve více městech, protože teprve komparací by se podle mého názoru mohlo dospět k zjištění, byla-li zdejší společnost konfliktní standardně či nadprůměrně. Určitá nejednoznačnost a nedůslednost v závěru má možná svůj důvod ve skutečnosti, že Konfliktní soužití vychází z diplomové práce, kterou autorka obhájila v roce 2003. Z celkové koncepce, struktury a konec konců i rozsahu knihy je tento fakt zřetelně poznatelný.

Kniha Pavly Slavíčkové je velmi příjemně čtivá, a to také patří k jejím výhodám, neboť je nepochybně schopná zaujmout širší okruh čtenářů. Text je doplněn několika zajímavými obrázky, pocházejícími z antverpského tisku Joosta de Damhoudera Praxis rerum civilium, vydaného roku 1596, které jsou jinak podle mě dostupných informací v české právněhistorické literatuře nepoužívané. Spatříme na nich některé typické situace související s průběhem soudního řízení – zapisování podání, obesílání, jednání před soudem, ale také například způsoby útěků z vězení. Bohužel u obrázků chybí popisky s jakoukoli interpretací, i když by to rozsah knihy nepochybně unesl. Čtenář si tak nemůže udělat bližší představu o tom, do jaké míry tyto nizozemské obrázky korespondují s českým prostředím. Nacházejí se na nich nepochybně shodné znaky, ale také jevy, které pro české soudnictví nebyly typické.

Kniha Konfliktní soužití. Městská společnost ve světle soudních sporů je velmi cenným příspěvkem do české právněhistorické literatury a nezbývá, než doufat, že se podobné pozornosti dostane i jiným městům a jejich civilněprávní agendě. Díky badatelské práci Pavly Slavíčkové je nesporné, že i když jsou civilněprávní dokumenty u nás dosud spíše opomíjené, jde o pramen velmi přínosný a široce využitelný.

                                                                                                                                        Josefína Matyášová


Hledání fulltext

Platba kartou

Platební brána GP webpay

gp

umožňuje platby tuzemskými i zahraničními kartami asociací MasterCard, VISA, Diners Club a American Express.
Podporuje také platby digitální peněženkou MasterPass a MasterCard Mobile.

karta

nákupní košík
Váš košík je prázdný

Hledání podle autorů



Přihlášení uživatele



JoomlaWatch Stats 1.2.9 by Matej Koval